Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) rezonuje téma sociálně-zdravotního pomezí českou společností již řadu let, dotčené resorty však za minulých vlád neuměly spolupracovat. I proto si nynější kooperace s ministerstvem zdravotnictví velmi váží. „Naším společným cílem je zkombinovat sociální a zdravotní odvětví takovým způsobem, aby z něj plynul jednoznačný prospěch pro klienty. Potřeby jednotlivých pacientů se totiž velmi rychle vyvíjejí, a tudíž se často stává, že potřebují přijímat zdravotní i sociální služby současně. My zde nyní vytváříme legislativní prostředí, jenž umožní existenci zařízení, která budou svým klientům nabízet špičkovou kvalitu v obou zmiňovaných oblastech,“ uvedl ministr.

Cílovou skupinou zdravotně-sociální péče budou osoby trpící chronickým onemocněním nebo zdravotním postižením. Aby mohla jednotlivá zařízení péči poskytovat, budou muset splnit několik podmínek. Patří mezi ně například povinnost registrace pro poskytování pobytové sociální služby či získání oprávnění k poskytování služeb zdravotních. V rámci zdravotní složky koordinované péče pak bude klientům k dispozici například klinický psycholog nebo nutriční terapeut.

„Vnímáme, že se poměr seniorů ve společnosti zvyšuje. Jako zdravotník si toho všímám zejména v nemocnici. Máme tu přetížené sociální pracovníky a zároveň mnoho lidí, kteří mají akutní potřebu sociální pomoci. Dosavadní systém nám neumožňuje takové situace rychle vyřešit. Problém vidím také ve financování systému nebo nedostatku praktických lékařů. I s těmito výzvami předkládaná novela pracuje“ sdělil k tématu předseda výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský (KDU-ČSL).

Podle náměstka ministra zdravotnictví Václava Pláteníka (KDU-ČSL) půjde návrh změny zákona v následujících týdnech do připomínkového řízení. „S tím, jak roste věk obyvatel, roste i naše odpovědnost za ně. Vláda si tuto odpovědnost uvědomuje a v souladu s programovým prohlášením předloží návrh integrace sociálních a zdravotních služeb v dlouhodobé péči, který je výsledkem skvělé spolupráce sociálního a zdravotního resortu a osobní podpory obou ministrů,“ podotkl náměstek.

Podnětem k dnešní konferenci se stal úspěšný projekt Kraje Vysočina, kde nový systém péče prochází již několik let pilotním testováním. Právě zkušenosti z Vysočiny předali dnes zástupci kraje účastníkům konference z řad zákonodárců. I tyto poznatky budou zakomponovány do finální podoby zákona, která by měla většinově nabýt účinnosti 1. 1. 2024. Vybraná ustanovení pak budou účinná od ledna 2026.